'České krajiny a jejich tradiční ekosystémy podstupují dramatické změny,' říká botanička Klára Klinkovská z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Ačkoli se často spíše soustředíme na záchranu zvířecích druhů, rostliny současně procházejí tichou krizí biodiverzity.
Pracovníci ústavu botaniky jak na Masarykově univerzitě, tak v celé zemi, sledují pokles druhů rostlin typických pro rašeliniště, světlé lesy, suché trávníky a málo produktivní pastviny. Tyto druhy jsou často závislé na pravidelné pastvě nebo senu, což souvisí s rozšířenou praxí tradičního hospodaření. Konec takových forem péče o krajinu má za následek snižování kvality přírodních stanovišť a ztrátu specializovaných druhů rostlin.
V průběhu posledních 60 let došlo k tomu, že některé druhy rostlin v Česku začaly rozšiřovat. Za posledních 20 let se jedná především o teplomilné rostliny a nepůvodní druhy pocházející z teplejších oblastí. To může být důsledek klimatických změn, upozorňují botanici.
Nicméně přírodní proměna se měnila během 60. a 70. let, kdy se struktura flóry na českém území velmi rychle měnila pod vlivem lidských aktivit. 'Velká část příběhu je vázaná na zvýšený obsah dusíku a fosforu v půdě způsobený zejména splachem hnojiv z polí nebo atmosférickým spadem dusíku,' uvedla Klinkovská.
Z toho těžily hlavně konkurenčně silné druhy, které úspěšně osídlují nová stanoviště. Mezi lety 1981 a 2000, podle studie, začal být vidět vliv zarůstání pozemků a zahušťování lesů. Druhy rostlin tolerantní k zastínění a vázané na méně narušené stanoviště se začaly úspěšně šířit.
Klinkovská vysvětluje, že tento trend je výsledkem kolektivizace a intenzifikace zemědělství v předchozích desetiletích, což vedlo k zániku mnoha malých farem. Neobdělávané původně pastviny a louky, odkud se pravidelně sklízelo seno, začaly zarůstat.
Brněnští botanici nyní plánují rozšířit svůj výzkum změn květeny. Během posledních tří let shromáždili data opakovaného sledování rostlinných společenstev do databáze ReSurveyEurope. 'Naše databáze obsahuje údaje z více než 120 000 ploch po celé Evropě, kde byly opakovaně zaznamenávány všechny druhy rostlin s časovým odstupem let až několika desetiletí,' doplnila Ilona Knollová, správkyně databáze, také z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Tato mezinárodní databáze nyní dává vědcům možnost detailně hodnotit změny květeny po celé Evropě v příštích letech.
