„Jde o budoucnost veřejného prostranství, které využívá řada lidí k různým účelům, od relaxace a sportování přes zábavně-vzdělávací aktivity, které tu pořádá hvězdárna, až po profesní nebo poloprofesní zázemí. Výsledky ankety poslouží jako podklad pro naše další rozhodování,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.
Z areálu tzv. likusáků patří městu asi čtvrtina, kterou svěřilo do správy hvězdárně. Zbylou část vlastní VUT v Brně. „S univerzitou chceme jednat o společném postupu, při kterém bychom vyřešili systémově celý areál. I kdyby revitalizace probíhala z různých důvodů po etapách, směřovala by ke společnému cíli,“ doplnil náměstek primátorky Tomáš Koláčný.
Město k záměru zbourání likusáků přiměl jejich stavebně-technický stav. Průzkum potvrdil nevyhovující podmínky, v konstrukcích byl dokonce nalezen azbest, což neumožňuje ponechat objekty v jejich současném stavu. Kvůli značnému stáří jsou budovy také velmi energeticky náročné a mají zastaralou a nevyhovující elektroinstalaci a další rozvody energií. „V anketě, kterou zveřejníme začátkem září, lidé rozhodnou mezi možnostmi areál zachovat nebo sem rozšířit park,“ doplnil Tomáš Koláčný.
Montované stavby z likusových desek vznikly na Kraví hoře za 2. světové války pro potřeby wehrmachtu. Od 50. let se staly jedním z center „komunistické“ vojenské katedry, kterou do roku 1989 prošli všichni brněnští vysokoškolští studenti. Od sametové revoluce jsou pronajímány jako sklady, zkušebny nebo třeba výtvarné dílny.
