Plány na stavbu lanovky v brněnském výstavišti vyvolávají stále více otázek. A jednou z nich je také ekonomická životaschopnost celého projektu. Přestože politici tvrdí, že tento projekt je nutný za jakoukoli cenu, vypadá to, že nebyl vytvořen žádný ekonomický model, který by podrobně posoudil a srovnal tento plán s jinými možnými alternativami.
Na otázky týkající se ekonomické rozvahy odpověděl René Černý, investiční náměstek brněnské primátorky, v dopise na interpelaci opoziční zastupitelky za Zelené Jany Flamikové, že zpracování takového hodnocení nebylo zvažováno. Podle něj je to standardní dopravní infrastruktura, která bude začleněna do systému MHD.
Černý však svou argumentací podkopává fakt, že nedávno se město Brno chlubilo studií dopravní obslužnosti sídliště na Lesné. Tato analýza srovnávala pozitiva i negativa jednotlivých variant včetně nákladů a časové náročnosti. Navíc, magistrát zaplatil za další studii, která analyzovala možné druhy lanovky či výtahu pro lepší přístupnost hradu Špilberk.
Položme si tedy otázku: proč se Brněnské úřady nepodařilo kriticky zhodnotit tento ambiciózní projekt lanovky, který stojí nejméně miliardu korun? Poměrně neurčitě na otázky opozice o ekonomické náročnosti projektu zareagoval brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl. Kde je tedy hranice smysluplnosti celého projektu? Požadavek opoziční zastupitelky Jany Drápalové na jasné číslice zůstává nevyslyšen.
Teprve vypracování takové analýzy, jako je ta o Lesné, bude nezbytné i pro lanovku, zejména pokud se má získat evropské dotace na tuto miliardovou investici. Jak uvedl mluvčí magistrátu Filip Pošuchálek, do analýzy budou vstupovat nejen prosté ekonomické náklady, ale i náklady socioekonomické.
