Syndrom dlouhého covidu zatím není jasně definován, ale i plicní problémy, které se očekávaly, nebudou tak časté. To potvrdil pro Český rozhlas Plus i přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno a LF MU doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D.: „Významné, dlouhodobé postižení plicní tkáně se objevuje pouze v mizivém procentu případů, nebo možná jen v desetině případů. Jak jsme se ze začátku báli, že se objeví plicní fibrózy, zjizvenatění plicní tkáně, tak se ukazuje, že to není pravda. My odhadujeme na základě dat, která pochází například také z Olomouce, z mého předchozího pracoviště, že prevalence plicního postižení, které bude nutné sledovat nebo léčit pneumologem, se v celé populaci bude pohybovat někde kolem 0,1 maximálně 0,5 procenta.“ Sova navíc dodává, že námahová dušnost může být přítomna i po jakémkoli těžším respiračním infektu a také může delší dobu přetrvávat.
Nemocných s koronavirem bylo v uplynulém roce poměrně dost, také proto proběhlo v Postcovidové ambulancí ve Fakultní nemocnici Brno za posledního půl roku přes 3100 kontrol pacientů. Zatím ale odborníci nemusí řešit příliš těžkých přetrvávajících komplikací: „Aby byl pacient, který neměl před covidem žádná onemocnění, byl dočista zdravý a měl po covidu třeba rok přetrvávající obtíže ve smyslu dušnosti a významného nálezu na plicích, tak to je poměrně vzácné,“ doplňuje Sova. Rozdíl může být u pacientů, kteří byli hospitalizování na plicní ventilaci. Časté problémy jako kašel, vypadávání vlasů, psychické problémy nebo nespavost, může být také psychosomatickým problémem. Dlouhodobé problémy by ale měli lidé řešit s lékaři, kteří mohou předepsat léky nebo doporučit příslušnou rehabilitaci.
