Vinářská komunita v České republice čelí alarmujícím zprávám o škodách způsobených nečekaně silnými mrazy, které poznamenaly jak malé, tak velké producenty. Tento fenomén by mohl představovat největší ztrátu v posledních desetiletích, jak zdůraznil Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie.
„Dění posledních dní představuje pro náš segment další ránu, a proto jsme apelovali na ministra zemědělství, aby zastavil diskuse o zavedení spotřební daně na tichá vína. V současné situaci by to mohlo znamenat naši systematickou likvidaci,“ komentoval Martin Chlad, prezident Svazu vinařů České republiky.
Marek Výborný (KDU-ČSL), ministr zemědělství, zveřejnil na sociální síti informaci o pozvání vinářů a ovocnářů k poradě, která se bude konat 2. května. Toto jednání bude zasvěceno projednání konkrétních opatření na pomoc postiženým, na jejichž přípravě ministr bude pracovat na základě detailních dat.
„Zanecháme všech možných podpor z EU a budeme o nich diskutovat na nadcházející Radě AGRI v Lucemburku,“ uvedl Výborný, který byl také pozván vináři na veřejnou diskusi, jež se uskuteční na začátku května ve Velkých Břelovicích.
Škody způsobené mrazem na vinicích jsou velmi variabilní. Závisí na lokalitě a typu vinice. Všechny vinice v Znovíně, například na Hustopečsku a Znojemsku, byly nějakým způsobem postiženy. „Na jižních stranách se zdá být poškození menší, asi pět až dvacet procent. Na severních vinicích jsme ale zaznamenali poškození v rozmezí třiceti až devadesáti procent, v závislosti na poloze vinice a terénních specifikách dané oblasti,' popisuje situaci ředitel Znovínu Karel Matula.
I vinářství Lahofer na Znojemsku, které hospodaří s přes 430 hektary vinohradů, potvrdilo poškození asi deseti procent plochy vinic. Podobný stav hlásí také Martin Pitra z vinařství stejného jména v Dolních Dunajovicích. „Nejvíce postiženy byly nižší polohy, zejména odrůdy Chardonnay, Neronet a Müller Thurgau,“ dodává.
Překvapením nebyly pouze mrazy v nížinách, ale také výskyt mrazu ve vyšších polohách. Vinohradník Stanislav Mílek z vinářství Gotberg, které se nachází v obci Popice nedaleko Hustopečí, byl překvapen minimálním poškozením vinice, které odhaduje na zhruba půlprocenta. „Ironií osudu je, že většinu škod způsobil mráz vysoko na kopcích, kde jsem ho vůbec nečekal,“ říká Mílek.
Opce, kterými vináři mohou bojovat proti mrazu, jsou například zapalování svíček nebo biologického materiálu ve vinicích, ale většinou se to nevyplatí. Problémem je, že vinice jsou na různých místech a vliv mrazu na každou z nich je těžké rozeznat. „Pokud by byl hlášen mráz pouze jeden den, mohli bychom se snažit chránit část vinic. Ale pokud riziko trvá čtrnáct dní, nemáme šanci. Svíčky stojí na jeden hektar asi 75 tisíc korun. Když teplota klesne pod mínus tři stupně, svíčky stejně nepomohou a pouze prohloubí ztrátu,“ vysvětluje Mílek.
Situe je podobná ve vinářství Vican v Mikulově, kde minulý týden v noci na čtvrtek a pátek, přes velké úsilí zaměstnanců, kteří ve vinici rozdělali oheň, mráz zničil přibližně dvě třetiny vinic. „Podle hlavního vinohradníka se růže zahojí z poškozených listových pupenů, ale očekáváme maximálně třicetiprocentní úrodu. Přesto musíme o vinici starat bez ohledu na to, kolik hroznů vypěstuje,“ shrnuje Lenka Malošová, marketingová manažerka ve vinářství Vican.
V Čechách, kde je klima o něco chladnější než na Moravě, byly škody způsobené nepříznivými klimatickými podmínkami výrazně větší. Cech českých vinařů uvádí, že průměrné poškození činí od 85 do 100 procent a škody dosahují stovek milionů korun.
Podle prezidenta Vinařské unie Ondřeje Beránka bude mít tento fenomén dopad na celkovou produkci tuzemských vín v následujících letech. „Očekáváme, že to bude mít dopad na dodavatelsko-odběratelské vztahy a ovlivní to i ekonomiku vinohradnictví. Na poškozených vinicích bude nutno pokračovat v běžné práci i přes minimální úrodu, aby mohla průběžně vypěstovat hrozny,“ uvedl Beránek.
Situace je ještě vážnější ve sadech, zejména v Čechách. Na některých místech mráz téměř zničil celou úrodu.
