Část bývalé brněnské továrny má být kulturní památkou, rozhodlo ministerstvo Návrh na vytvoření ochrany pro část budov v bývalém areálu Mosilany předložili památkáři v reakci na to, že investor chtěl původně všechny staré stavby zbourat a místo nich postavit moderní obytnou čtvrť. Tento plán se nezamlouval ani městu.
Následné posuzování trvalo úředníkům přes tři roky. „Jednalo se o velmi složité správní řízení včetně náročného vyhodnocování rozsáhlých stavebně-technických průzkumů industriálních objektů a dalších vlastníkem dodaných posudků,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Petra Hrušová zdlouhavost procesu.
Ministerstvo nyní vyšlo vstříc a udělilo kulturní ochranu třem budovám v bývalém areálu Mosilany poblíž historického centra Brna. Jedná se o hlavní správní budovu s průčelím do ulice Špitálka, bývalou barvírnu s odvětrávacími střešními otvory a někdejší parní strojovnu, která stojí mezi ikonickými cihlovými objekty s červeným nátěrem. „Jejich prohlášení za kulturní památku plně respektujeme, závěry zahrneme do svých dlouhodobých plánů. Zpamětněné budovy poslouží ke kulturním, vzdělávacím a společenským účelům,“ uvedl za investora Jiří Filip.
Podle památkáře Tomáše Váchy je rozhodnutí úředníků nezbytné pro ochranu kulturně historických hodnot části Mosilany a pro zachování paměti na textilní výrobu v Brně. Tento obor byl pro město v minulosti velmi významný a přispěl k jeho rozvoji.
Počátky textilní výroby v bývalé Mosilaně poblíž historického centra Brna sahají až do 19. století. Fungovaly tam tři velké továrny, které se v roce 1949 sloučily do jedné průmyslové oblasti. Pozůstatky slavného moravského Manchesteru jsou v lokalitě dodnes patrné.
„Zpamětnění lze vnímat jako příležitost pro zachování genia loci i vytvoření zajímavého prostředí, kde se potkává staré s novým, což bývá vítané. V případě plánované obytné čtvrti s potřebným zázemím může jít také o zatraktivnění projektu s potenciálem lepšího ekonomického zhodnocení,“ řekl odborník z brněnské pobočky Národního památkového ústavu.
Kvůli plánům na kompletní přeměnu Mosilany začali před třemi lety bil na poplach i odborníci, kteří vytvořili spolek Za Brno. Historik Michal Doležel jako jeden z jeho iniciátorů je za zpamětnění alespoň tří budov rád. „Jedinečnost Mosilany spočívá ve výrazné paměťové stopě na lidi a firmy, které tam vlastnily budovy,“ uvedl Doležel.
Navzdory zpamětnění budov hodlá vlastník pokračovat v přeměně zašlého brownfieldu na moderní čtvrť. „Vnímáme celkový historický odkaz místa, a zároveň také potřebu obnovy klíčového brněnského brownfieldu. Jsme přesvědčeni, že nová podoba chátrajícího areálu přinese Brňanům nejen tolik potřebné bydlení, ale i prostor pro kulturní, společenské a sportovní aktivity,“ ujistil Filip.
Kromě komerčního bydlení se počítá i s nájemním. V plánu je využít Svitavský náhon a jeho okolí, které jsou dnes značně zanedbané. „Hodnota areálu a jeho potenciál tkví především v jeho poloze – blízkosti centra a návaznosti na nové přestavbové čtvrti,“ řekl architekt Pavel Bainar ze studia AiD team, který předloni navrhl nejvíce inspirující urbanistické řešení areálu.
Podle památkářů existuje mnoho úspěšných příkladů konverzí, tedy přeměn bývalých průmyslových areálů na místa sloužící novému využití při zachování a opravách původních budov. Bývalé textilní továrny takto přetvořili například v polské Lodži nebo v Bratislavě.
Jak bude vlastník Mosilany mimo zpamětněné domy postupovat dál, není v tuto chvíli jasné. Disponuje každopádně demoličním výměrem na všechny objekty v areálu, které nemají ochranu. V ohrožení se tak ocitá mimo jiné i dvojice červených cihlových budov, které se staly symbolem Mosilany.
Před nedávnem tak šel k zemi zhruba padesátimetrový komín a jejich budoucnost je nejasná.Náměstek brněnské primátorky Filip Chvátal (KDU-ČSL) zmínil, že má pro tuto část Mosilany velkou hodnotu a věří, že by bylo technicky řešitelné jejich zachování, i když chápe, že to nemusí být možné, pokud investor doloží špatný stavebně technický stav. V budoucnu by se mohlo jednat o repliky s původními konturami.
