Napjaté vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou existují už mnoho let. Teď, když Rusko a jeho prezident Putin, rozmístilo u ukrajinských hranic silné vojenské jednotky, se situace ještě zhoršila. Navíc na východní Ukrajině existují dvě separatistické proruské oblasti, které Moskva zcela otevřeně podporuje. Pak nemohou existovat normální vztahy.
Ukrajina by zcela jistě chtěla opět získat Krym, který od roku 2014 okupován Ruskem. Ale buďme realisté, to už se s největší pravděpodobností nestane, protože většinu obyvatel zde tvoří Rusové a Moskva o tom nikdy nebude jednat. Že by Ukrajina ale chtěla na Krym zaútočit vojensky, je podle mě nesmysl. Na to Kyjev nemá sílu.
Ani nemusí. Nikdo vyjádření Pražského hradu v tomto nepotřebuje. Za zahraniční politiku země je v České republice podle ústavy odpovědná vláda. A ta se vyjádřila jasně. Podpořila za současné situace Ukrajinu. Jinak názory prezidenta Zemana na Krym a další věci jsou známé – okupaci Krymu považuje za hotovou věc a ke Kyjevu je značně kritický. Nic nového v tomto směru nečekám.
Asi čteme někdy zcela jinak zprávy, které k tomu existují. Nezaznamenal jsem, že by ministr zahraničí Lipavský slíbil přímou vojenskou pomoc Ukrajině, což bych chápal jako přítomnost českých vojáků v této zemi. To se netýkalo Ukrajiny. Lipavský po schůzce s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem podpořil Kyjev a zdůraznil, že ruské požadavky jsou nepřijatelné. A že česká vláda zvažuje, že po zaslání dělostřelecké munice poskytne Ukrajině ještě další nějakou pomoc.
Pokud jde ale o přímou účast vojáků, tak naši vojáci jsou již dnes v Litvě a v Lotyšsku. To je přímé nasazení a tam si i umím představit, že to Česko posílí. To podle mě myslel Lipavský.
Dodávku čtyř tisíc dělostřeleckých granátů neodsouhlasila ministryně Černochová, ale celá vláda. Když se podíváte na fronty doteku ukrajinských sil a separatistů na východě Ukrajiny, tak je jasné, že právě tyto granáty mohou být účinné v tomto prostoru a při očekávaném způsobu boje. Proto například Američané dodali Ukrajině protitankové střely Javelin – ty má ve výbavě i česká armáda, kdyby došlo na pozemní boje. Mimochodem v Rusku se šíří dezinformace, že Javelin jsou rakety, které dostřelí až do Moskvy. Přitom mají dolet jen pět kilometrů.
Německo hraje v případě Ruska svoji hru. Dělá to tak odjakživa. Vždy mělo s Ruskem jiné vztahy než ostatní evropské země a bohužel někdy to nebylo nic hezkého. Dnes se čeká na spuštění pro Evropu důležitého plynovodu Nord Stream 2, který vede z Ruska do Německa. A podívejme se na konsorcium firem společnosti Nord Stream, která plynovod provozuje. 51 procent má ruská státní firma Gazprom, dále jsou tam firmy německé, nizozemské a francouzské. Prostě Berlín má v případě Ruska jiné ekonomické zájmy a pořád na nich pracuje. To se projevuje i v poměrně vlažnému vztahu k agresivní politice prezidenta Putina.
Aniž bych chtěl vytvářet konspirační teorie, kterých je již tak dost, skoro se mi nechce věřit, že zmíněné vyjádření viceadmirála Kay-Achima Schonbacha o respektu vůči Putinovi, byla náhodná. Na to je v Německu vše příliš do detailu organizované a kontrolované. Obzvláště v nejvyšších patrech politiky i armády.
K tomu jedna poznámka: České země vždy doplatily na velmocenskou politiku Německa a Ruska. Musíme se mít na pozoru. A ten samý problém má v posledních letech Ukrajina. Rusko z ní užírá a Západ si kvůli tomu nechce pálit prsty, i když říká něco jiného. Kdyby byla velká válka mezi Ukrajinou a Ruskem, tak Západ nic moc zásadního vojensky neudělá. Protože nechce. Jinak si ale myslím, že Putin na Ukrajinu s velkou armádou nezaútočí. Jen vydírá, a to umí celkem umně.
Toto všechno se jistě dotkne i ekonomické situace Evropy a nás také.
Ekonomická situace Evropy je momentálně složitá z jiných důvodů, než jsou spory mezi Ukrajinou a Ruskem. Zejména jsou to dopady koronaviru, dále velká inflace, zdražování bytů a domů. Pak vysoké ceny energií – ale to je celosvětové – které si nás ještě brutálně „podají“. Chybí také polovodiče pro některé výroby, a tak dále a tak podobně. K tomu všemu je část Evropy závislá na dovozu ruského plynu. Uvidíme, zda nás bude jeho cenou Putin vydírat. Myslím, že nakonec ne, protože Moskva potřebuje prodávat, jinak její hospodářství zkolabuje.
Je to bouře ve sklenici vody. Podobné smlouvy má Polsko a Maďarsko. Těm, kterým to vadí na Slovensku a kvůli Slovensku, to nevadí v Maďarsku. Nerozumím tomu. Není v tom žádný rozdíl, jen někdo zase skončil na ruskou propagandu. Bývalý slovenský premiér Fico začal o této smlouvě vyjednávat v roce 2018, dnes je ostře proti. Proč? Protože se mu to hodí. Připomíná to expremiéra Paroubka. Ten nejdříve schvaloval americký radar v Brdech, pak otočil. Trapárna.
No a podívejme se, o co se vlastně na Slovensku jedná. Nejedná se o trvalé základny, ale o užívání některých prostor, třeba dvou letišť. A také o možný průjezd amerických vojáků přes Slovensko. Přes Česko jezdí americké jednotky každý rok několikrát. Žádný problém s tím není.
Naše země již zažila i takzvaný „zvací dopis“, snad se tedy nezakládá nějaká tragická tradice podobných poddanských akcí vůči bývalému Sovětskému svazu a současnému Rusku.
Já bych také podepsal otevřený dopis Putinovi, ale úplně jiný. Například Vladimir Osečkin, zakladatel ruského lidskoprávního projektu Gulag.net, adresoval Putinovi otevřený dopis o mučení vězňů. Osečkin se zeptal, zda Putin ví, co se v systému vězenství děje, zda ho generálové a plukovníci drží „za nos a vedou za nos“, nebo zda si je vědom toho, co se děje, a „osobně schválil mučení“. To je dopis, který bych podepsal já.
Nepamatuji si, že bychom to zažili před několika lety v nějaké větší podobě. Statistiky českého Ministerstva vnitra vykazují růst u lidí z Ukrajiny, kteří u nás mají legální trvalý či přechodný pobyt, ale je to plynulý růst. Ke konci minulého roku jich zde žilo kolem 200 tisíc. Některé naše firmy pořád poptávají další, mají nedostatek pracovních sil. Tak ti, co zde budou mít zajištěnou práci, ať přijedou.
Navíc vláda v Kyjevě nevyhlásila mobilizaci. Ukrajina má kolem 250 000 záložníků, nepotřebuje vyhlašovat mobilizaci.
„Napsal si někdo na starej kůl prostinký nápis: Válka je vůl! Před kůlem stojím, čepici smekám, v očích mám slzy a pak si klekám, modlím se za ty, kteří ten kůl nevidí a nečtou, že válka je vůl.“ To jsou slova známé skladby brněnské kapely Synkopy 61 v roku 1968. Válka je pořád vůl. Velká válka mezi Ruskem a Ukrajinou nebude. A světová válka také nebude.
