Věstonická venuše byla z celistvé keramiky

Nový výzkum odhalil, že Věstonická venuše byla celá vytvořena z jednoho kusu keramické hmoty, a nikoli ze směsi mamutoviny a kostí, jak se dříve myslelo. Archeologové zjistili, že soška má mnoho puklin, což komplikuje její uchovávání a manipulaci. Venuše byla objevena Karlem Absolonem v roce 1925.


Dlouhodobě platný předpoklad významného českého archeologa Karla Absolona byl vyvrácen. Ukázalo se totiž, že slavná Věstonická venuše není vyrobena ze směsi rozdrcené mamutoviny a mamutích kostí, jak se původně myslelo. 'Venuše vyrobené ze spraše obsahovaly jen úlomky hornin a drobné jurské fosilie,' sdělilo Moravské zemské muzeum.

Podle odborníků získal dávný tvůrce suroviny pro výrobu venuše někde v prostoru pravěkého sídliště. Věstonickou venuši objevil v roce 1925 tým archeologa Karla Absolona ve zbytcích pravěkého ohniště na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi. Vedle sošky byly nalezeny také kamenné nástroje a zvířecí kosti. Soška, která měří 11,5 cm, je dokladem počátků keramiky a datuje se do období přibližně před 25 000 až 29 000 lety.

Karel Absolon, nálezce Věstonické venuše, se narodil před 140 lety. Jeho přínos k archeologii je nezpochybnitelný a i nadále zůstává středem pozornosti vědeckého výzkumu.

'Je překvapivé, že celá Venuše byla vyrobena z jednoho kusu keramického těsta,' uvedli současní vědci. Podle nich výroba této sošky vyžadovala značnou zručnost a výtvarný cit. 'Soška, když ji máte v ruce nebo se na ni díváte, kromě odlomené nohy, která se naštěstí našla, působí velmi kompaktním dojmem,' uvedl archeolog Petr Neruda z Moravského zemského muzea pro Českou televizi.

Výzkum však také poukazuje na to, že soška má rozsáhlé pukliny. 'Snadno by mohla prasknout třeba při drobném nárazu nebo prudké změně tlaku,' varoval Neruda. Díky novým poznatkům můžeme přizpůsobit způsoby manipulace se soškou a eliminovat riziko jejího poškození, doplnilo muzeum.

V roce 2018 rozkrylo digitální skenování, že venuše byla s největší pravděpodobností vytvořena z hroudy spraše s různými příměsemi. Skenování také odhalilo více nebezpečných prasklin uvnitř sošky, než se původně předpokládalo. Analýza těchto prasklin poté nadále pokračovala.

Věstonická venuše, která je uchovávána v trezoru Moravského zemského muzea, je vystavována jen zřídka. Veřejnost by ji měla znovu vidět příští rok, kdy uplyne 100 let od jejího objevu.



Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář

Další články z rubriky

Kotlíkové dotace

Hlavní zprávy