Zdeněk Gregor, český chirurg, FNUSA, cévní chirurgie, transplantace jater, blog, blogall
Docent Zdeněk Gregor (1944-2023), významný český chirurg spjatý s FNUSA a Masarykovou univerzitou, byl průkopník cévní chirurgie. Vedl II. chirurgickou kliniku, podílel se na transplantaci jater a významně přispěl k výzkumu cévních dárců.
Docent Zdeněk Gregor, významný český chirurg, se narodil v roce 1944 v Brně. Jeho životní cesta je spjata s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně (FNUSA) a Lékařskou fakultou dnešní Masarykovy univerzity, kde prožil celou svou profesní kariéru. Gregor začínal jako sekundární lékař a postupně se vypracoval až na pozici primáře a přednosty II. chirurgické kliniky, kterou vedl až do roku 2009. I v následujících letech zde působil v důchodu.
Gregor byl průkopníkem cévní chirurgie v tehdejším Československu a jeho přínos v oboru je nezpochybnitelný. Jako člen týmu se podílel na vývoji metodiky transplantace jater, která byla zavedena do klinické praxe. Své odborné znalosti využil i při práci na výzkumných úkolech a grantových projektech zaměřených na cévní dárce a umělé cévní náhrady.
Ve své akademické kariéře byl neméně úspěšný. Jako školitel mnoho studentů přivedl k úspěšné obhajobě jejich prací. Aktivně přednášel a publikoval, a stal se tak významným členem odborných kruhů, včetně České společnosti kardiovaskulární chirurgie.
Jeho profesní život byl vždy spojen s empatií a péčí o pacienty. Gregor byl nejen vynikajícím chirurgem, ale i člověkem, který si získal respekt nejen mezi kolegy, ale i mezi pacienty. Jeho společenský duch se odrážel v lásce k cestování, zejména do Francie, a v zájmu o její historii a kulturu. Miloval svou rodinu a byl hrdý na svých pět vnoučat.
Až do pozdního věku se aktivně účastnil odborných kongresů a společenských večerů kliniky. Vždy obdivoval, jak se cévní chirurgie neustále vyvíjí a zdokonaluje, což bylo jeho hlavní profesní poslání.
FNUSA ve smutečním oznámení o Gregorově úmrtí uvedla: 'Byl vynikajícím chirurgem a přes všechny svoje povinnosti nikdy nepřestával být hlavně lékařem, který se empaticky staral o pacienty. Dokud mu zdraví dovolilo, navštěvoval naše kongresy, různá odborná setkání i společenské večery kliniky.'
Ztráta docenta Zdeňka Gregora je velká rána nejen pro jeho rodinu, přátele a kolegy, ale i pro celý lékařský svět. Jeho odkaz však zůstane navždy živý v srdcích těch, kteří měli tu čest s ním pracovat nebo se od něj učit.
