Nemocnice musely ve speciálním režimu přijímat covidové pacienty, léčit nemoc se kterou dosud nikdo neměl zkušenosti, upravit provoz celých nemocnic a v neposlední řadě hodně testovat a k tomu očkovat. Fakultní nemocnice Brno měla navíc na svých bedrech zřízení záložní nemocnice na brněnském Výstavišti, které se následně proměnilo ve velkokapacitní očkovací centrum.
Od té doby, co se na území republiky vyskytly první případy nákazy SARS-CoV-2, hospitalizovala Fakultní nemocnice Brno přes tři tisíce nemocných, což je druhý největší počet za Fakultní nemocnicí v Plzni. I z toho důvodu bylo potřeba reprofilizovat velké množství lůžek a přesouvat zdravotníky na tzv. "covidová" oddělení.
Velké množství personálu bylo přitom potřeba i na stěrových místech pro diagnostiku nákazy. Další zátěž na zaměstnance FN Brno přišla s vybudováním záložní nemocnice na brněnském Výstavišti. „Záložní nemocnici jsme naštěstí nepotřebovali, ale museli jsme ji udržovat v záloze pro případ, že by byla potřeba. Poté co se zjistilo, že využita nebude, tak jsme ji na začátku roku přebudovali pro potřeby očkování a zajistili jsme zde velkokapacitní očkovací centrum, které se postupně dostalo na čelní místa v počtu vakcinovaných. V současných dnech zde očkujeme kolem 5 tisíc lidí denně,“ říká zdravotnický náměstek FN Brno prof. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D.
Během června se konečně epidemiologická situace uklidnila, pár dní se počet hospitalizovaných s koronavirem pohyboval kolem nuly. Rozběhnout se tak mohl plný běžný provoz nemocnice včetně operativy. I tak je to personálně náročné, zaměstnanci si potřebují odpočinout a vybrat si dovolenou, kterou si nemohli vybírat dříve. „V současné chvíli na mnoha klinikách a útvarech mají dominantně lékaři v průměru kolem 10 dnů staré dovolené. Snažíme se, aby si dovolenou vybírali, ale jsou provozy, kde to není tak jednoduché, protože je velký skluz v ošetření pacientů. Musí se to dohnat, ale snažíme se, aby byli lékaři uvolněni a mohli si dovolenou vybrat,“ doplňuje Ludka.
Podle něj situace s koronavirem jasně ukázala absenci jasně definované páteřní sítě nemocnic u nás, které by měly mít část volných lůžek pro případ podobných situací či katastrof. „Je potřeba vědět, že tato lůžka něco stojí, ale pokud jsou neobsazená a jsou nachystána právě pro případ pacientů v takové náporové době, tak nemohou být financována jenom ze zdrojů zdravotních pojišťoven, ale musí se vypsat nějaké dotační programy. Měli bychom mít v páteřních nemocnicích půl lůžek navíc, oproti těm, které jsou plně využívány, tak abychom právě podobné situace byli schopni zvládnout,“ říká zdravotnický náměstek, který doplňuje, že na Klinice infekčních chorob naštěstí rezervy v obložnosti lůžek byly, tak se dala situace s velkým množstvím pacientů zvládnout, to se ale nemusí příště opakovat.
