„Srovnání toho, jak vypadal sál Rady před rekonstrukcí a jakou podobu získává teď, je až neuvěřitelné. Restaurátoři už dokončili práce na stropě i stěnách, na nichž obnovili freskovou výmalbu. Nyní se začíná s ‚běžnějšími‘ pracemi, jako je pokládání parket, dokončení elektroinstalace a nakonec vybavení nábytkem. Vedle sálu se úpravy dotkly také předsálí a schodiště a výsledkem bude krásný prostor, který ocení i veřejnost při různých společenských příležitostech. K dispozici bude i moderní technické vybavení. Věřím, že z této generální rekonstrukce se budou přínosy čerpat řadu let,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.
Stavební práce začaly v červenci roku 2019 a byly plánované na 18 měsíců. Původním záměrem totiž bylo restaurovat pouze nástropní barokní fresky, nikoli i nástěnné – podle sond z roku 2008 se zdálo, že budou pro záchranu příliš poškozené. V průběhu prací ale bylo nakonec rozhodnuto, že restaurátoři fresky na stěnách vytvoří znovu. „Restaurátoři se tedy pustili do rekonstrukce fresek erbů zemských úředníků, které tvoří jakousi římsu pod nástropní freskou, a iluzivních pilastrů jakoby nesoucích klenbu. V Archivu města Brna se nám navíc podařilo vypátrat dvě historické fotografie, které dokládají vzhled sálu v 19. století. Díky tomu mohli restaurátoři doplnit i další iluzivní sochařskou výzdobu, a to dvě sochy ctností Prudentia neboli Rozumnost a Justitia neboli Spravedlnost. Obě ctnosti mají na radnici svůj symbolický význam. V sále byly iluzivní sochy celkem tři, kterou ctnost zpodobovala ta třetí, ale nevíme,“ dodal náměstek pro oblast kultury Tomáš Koláčný.
Práce jsou plánovány do listopadu letošního roku. Celkem vyjdou na více než 25 milionů korun bez DPH.
Barokní nástěnné malby pocházejí ze 30. let 18. století a zobrazují zasedání Moravského zemského soudu. Soudní jednání totiž v kapitulní síni dominikánského kláštera a později v novějších budovách, které se kolem kláštera přistavovaly, probíhala už od středověku. V 80. letech 18. století na příkaz Josefa II. tehdejší Zemský dům (dnešní Novou radnici) zabralo a pak značně zdevastovalo vojsko. V roce 1872 ho vykoupilo město Brno a byl různě využíván, mimo jiné jako vývařovna, skladiště nebo tržnice. Během těchto let zmizely barokní fresky pod nánosy dalších maleb a štuků.
Areál byl v polovině 30. let 20. století rekonstruován podle projektu architekta Jindřicha Poláška pro potřeby magistrátu, městská agenda se sem přestěhovala ze Staré radnice a místo se od té doby nazývá Nová radnice.
