Něco netypického začíná kolovat na Pálavě v posledních letech. Šakal, dříve považovaný za zvíře typické pro Balkán území, je stále častěji pozorován v našich končinách. První pozorování tohoto zvířete na Pálavě bylo zaznamenáno v roce 2004, přičemž nové události jsou zaznamenávány stále častěji. Nicméně, konkrétní počty těchto zvířat v dané oblasti zůstávají neznámé, jak uvádí Pavel Dedek, zoolog ze Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava.
Přestože jsou zjištění o přítomnosti šakala zatím sporadické a omezují se většinou na náhodné pozorování, lze šakala rozeznat i podle jeho stop a výtěru. Často bývají viděni řidiči, kteří v noci spatří „divnou lišku“ křižovat silnici. Okolí Znojma nedávno svědčilo o přítomnosti šakala, když byla nalezena mrtvá jedinec neznámé příčiny úmrtí.
Šakal se do naší země dostal z Balkánu přes Maďarsko a Slovensko, kde je v současné době poměrně běžným druhem. Mnozí odborníci uvažují, že změna klimatu a zkrácená doba s trvalou sněhovou pokrývkou v oblastech, které tento druh obsazuje, mohou být jedním z důvodů jeho postupné expanze do nových teritorií. Dalším faktorem může být proměna krajiny a její migrační prostupnost, nebo naopak absence konkurenčních druhů v konkrétní lokalitě, jako jsou vlci.
Na rozdíl od invazivních druhů, jako jsou ondatry, norkové američtí nebo psíci mývalovití, šakal neinvazuje české území díky přímému zásahu člověka. Podle Pavla Dedka se jedná o přirozenou migraci a proto nelze šakala považovat za invazivní druh.
Šakal je menší než vlk a velikostí se blíží lišce. Jedinci tohoto druhu neútočí na lidi a ve vztahu k nim se chovají stejně obezřetně jako lišky. Se šakalem se setkáme velmi zřídka a díky jeho skrytému způsobu života jsou takové případy považovány za raritu.
Šakal se dostává také do dalších oblastí Česka a má stabilní populaci například v přírodní rezervaci bývalého vojenského prostoru v Milovicích na Nymbursku. CHKO Pálava, kde byli šakali pozorováni, má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních. Toto území je ceněno pro své biotopy bohaté na druhy skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, teplomilných doubrav a sušových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.
