Vědecký svět se stále více zabývá alarmujícím problémem, kterým je šíření ptačí chřipky na ledovém kontinentu Antarktida. Mezinárodní vědecká komunita, včetně českých odborníků z Masarykovy univerzity, se intenzivně zabývá sledováním tohoto fenoménu a významně přispívá k globálním úsilím o monitorování stavu ptactva.
Miloš Barták, biolog z Brna, učinil náhodný objev, který mnohé znepokojil. Našel totiž uhynulého ptáka na ostrově Jamese Rosse, kde probíhal výzkum mikroklimatu. K nalezení dalších uhynulých ptáků došlo poté, co Barták měl více času prozkoumávat okolí. Všechny uhynulé ptáky nahlásil a na místo dorazili chilští virologové, kteří odebrali vzorky.
Analýza odhalila, že příčinou úhynu byl smrtelný virus ptačí chřipky, konkrétně jeho kmen H5N1. „V této oblasti se pohybuje mezi třiceti a padesáti ptáky. Pět z nich uhynulo, což je poměrně vysoké procento. Obávám se dalšího šíření viru,' upozornil Barták.
Úmrtnost ptáků na nemoc, kterou přenášejí migrující ptáci jako jsou chaluhy a kormoráni, se v Antarktidě zvyšuje. Tato situace narušuje ekosystémy a ohrožuje lokální populaci tučňáků, jejichž kolonie jsou v Antarktidě rozsáhlé. „Na některých ostrovech Jižních Shetland jsme zaznamenali více než deset mrtvých tučňáků a hlášení neustále přibývají,' varoval Pavel Kapler, vedoucí expedice.
Podle Daniela Něvlta, vedoucího českého antarktického výzkumného programu, mohou být skutečné počty nakažených a mrtvých ptáků mnohem vyšší, než jsou hlášené. „V Antarktidě je mnoho míst, kde nikdy nikdo nebyl a nemůžeme získat informace z těchto oblastí například ze satelitních snímků. Mrtvých ptáků je tady určitě více než se nahlásí,' zdůraznil.
Masarykova univerzita se může pochlubit již dvacátou vědeckou expedicí do Antarktidy, i když tentokrát byla omezena kvůli komplikovaným povětrnostním podmínkám. Přesto se šestnáctičlenný tým podařilo úspěšně realizovat většinu plánovaných projektů. Ústředním cílem bylo získání podrobných dat o stavu ledovců a monitorování tamních ekosystémů.
